Ladislav Kubeš 100 let
4 CD – 100 skladeb a úprav lidových písní od Ladislava Kubeše
STOLETÝ LADISLAV KUBEŠ
23.února 2024 uplynulo STO roků od narození mého tatínka Ladislava Kubeše. Připadá mi to neuvěřitelné, vždyť ačkoli tento svět a své milované noty opustil už v létě 1998, se mnou je stále. A už nestárne! Jenže čísla neklamou a některá mají navíc magickou moc. STO patří mezi ně, a proto se, vážení milovníci české dechové hudby, nedivte, že mě napadlo připravit k jeho STOTINÁM velké album s rovnou STOVKOU nahrávek jeho písniček a skladeb. Tak pohromadě jich tolik ještě nemáte a věřím, že v takovém celku nejlépe vynikne tátova neopakovatelná, originální muzikantská nápaditost. STO zdařilých hudebních drobností, a každá jiná! Všechny vyrostlé z rodných jihočeských kořenů v Borkovicích, které svou pevností a hrdostí pronikly za hranice a tam jeho (naší) české vlasti získávaly a získávají dobré jméno. Tak dobré, že například v sousedním Dolním Rakousku zařídili, aby se tradice „Jihočeské dechové hudby v Brand-Nagelbergu“ dostala do jejich seznamu nehmotného kulturního dědictví organizace OSN UNESCO. V Brandu dokonce mají krojovanou kapelu, po otci pojmenovanou Kubešovanka, a pan Jürgen Uitz z Trachtenkapelle Brand tak vlastně pracoval za nás, když o toto uznání usiloval. Zaslouží si vřelé poděkování. Nabízím vám STO otcových perliček, které jsem vybral podle svého osobního synovského měřítka, známých i méně známých, nahraných vždy se snahou o nejlepší styl a zvuk, samozřejmě Veselkou a jejími sólisty. Snad vám přijdou vhod. A za vzpomínku, kterou při jejich poslechu mému otci věnujete, ze srdce děkuji. Ladislav Kubeš – syn, kapelník, nakladatel, hráč heligonista.
Moje první osobní setkání s Ladislavem Kubešem bylo v Českém Krumlově v Jízdárně, kde se každým rokem konaly autorské koncerty. Tehdy jsme sedali u jednoho stolu, povídali si, ale na spolupráci tenkrát nepřišla řeč. O to větší radost jsem měl, když mě v roce 1989 oslovil, zda bych nenapsal nový text ke staré lidové písni Moje zlatá Praha (V Uhrách maj dobré víno). Tak vznikla slova k valčíku Moje česká vlast a tím také začala naše spolupráce a věřím, že i přátelství. Od té doby jsem jezdil ke Kubešům do Žíšova na návštěvu a postupně vznikaly naše další společné skladby. Bylo jich sice jen 8, z nichž některé orchestrální jsem otextoval až po smrti Ladislava Kubeše. Je mi velice líto, že jsme se spolu nesetkali dříve a těch písniček nebylo víc. Přesto vděčím osudu za toto nádherné setkání s tímto vzácným člověkem a za příjemné chvíle společně prožité na autorských koncertech nebo na prvních ročnících Kubešovy Soběslavi. Zdeněk Beneš.
Mám za velké štěstí a přízeň osudu, že jsem mohl svými texty některé páně Kubešovy orchestrálky a několik jeho melodií nalezených v pozůstalosti přetvořit a dotvořit v písničky. Jsou tak přirozeně hudebně logické, že si o slova v odpovídající textové logice říkala skoro sama. Děkuji. Miloň Čepelka.